Jdi na obsah Jdi na menu
 


Historie po současnost

Vážení přátelé Petrova cechu,

vítejte na naších internetových stránkách www.MOČRSHostinné.cz.

www.crshostinne.estranky.cz

 

V letošním roce naše organizace slaví 20. výročí svého oficiálního zařazení do rejstříku Českého rybářského

svazu. Dovolte mi, prosím, seznámit vás s trochou historie, která k tomuto výročí také náleží.

Informace jsem čerpal z velmi málo dostupných písemných dokumentů, od již nežijících rybářů při různých setkáních u vod, ale také od pamětníků naší generace sedmdesátníků. Myslím si, že by dnešní mladší a mladá generace měla o této historii naších dědů a otců také něco znát a vědět. Veškeré informace jsou řazeny za sebou, od padesátých let až do současnosti, jsou také popisem vod s přítoky, pod názvem té obce, ústící v obci Dolní Kalné u silnice na Slemeno pod bývalým Hruškovým mlýnem, dále pak jako hlavní tok, potok Olešnický, který ústí do Labe v Debrném, který do současnosti nemá konkrétní označení revíru.Veškeré inf Kdysi o tyto vody projevili zájem někteří místní občané - rybáři, za účelem založení organizace Hostinné pro chovné pstruhové vody, na kterých by mohli hospodařit. V r.1952 sedmdesát rybářů podalo žádost o registraci na tehdejším vedení radnice pánů Maška a Frýby, žádost byla zamítnuta a smetena pod stůl.

Po zamítnutí žádosti rybáři přešli do tehdejších sousedních organizací- do Nové Paky, Jilemnice a Vrchlabí. Tato města v té době byla městy okresními. V této části si něco povíme o tocích, které ústí do Kalenského potoka. Vodítkem nám bude silnice od Horek u Staré Paky po dnešní hranici okresů Semily a Trutnova mezi obcemi Zálesní Lhotou a Dolní Brannou, dříve to byla hranice Jilemnicko-vrchlabského okresu.

Toto území bylo bohaté na vodu s čedičově opukovým podložím, mělo také své silné prameny až do doby počátků kolektivizace zemědělství, kdy se prováděly mohutné meliorační a chemické zásahy do půdy.

V tomto území se nachází několik obcí, o kterých si něco bližšího povíme.

 

Obec Čistá u Horek.

Pramení zde pod kopcem Hůra potok Čistecký, kopec je pradávná vyhaslá sopka 587m.n.m., voda napájí tamní bývalý obecní rybníček Pivovarský, kde byl v dávných dobách pivovar a v dolním konci obce se používala v tehdejší malé fabrice k zpracování lnu. V současné době se zde kompletují autodíly.

Obec byla vlastníkem této vody po mnoho let a od šedesátých let tuto vodu pronajala Novopackým rybářům jako malou vodu, kterou mají dodnes, potok ústí v Kalenském a je také pstruhovou vodou.

 

Obec Bukovina u Čisté.

Zde pramení v samé horní části obce potok Bukovinský, je hodně spádovaný, není tak mohutný jako Čistecký, který napájí Kalenské koupaliště s kempem s velmi čistou vodou, ústí také ve výše jmenovaném potoce.

Tento potůček má po spádu několik původních zdrží, které zadržují vodu při velkých vodách proti zaplavení okolních domků. Rybí populace se drží na rovinném toku od místní prodejny, místní nádrže na konci obce, až po Kalnou, není mi známo, zda tento tok obhospodařuje jiná organizace nebo cech rybářský Jilemnicka nebo je majetkem obce.

 

Obec Zálesní Lhota

Tato obec je z hlediska rybářského zajímavá, v padesátých letech na Lhoteckém potoku nějaký čas hospodařili i naši tehdejší rybáři, kolik roků mi není známo, kdo byl majitelem tohoto území také ne. Podle kroniky tehdejší německé obce po odsunu německých obyvatel se obec stala českou s několika málo smíšenými rodinami starousedlíků, ponejvíce složených z Čechů z okolních českých obcí, kteří byli v příbuzenském nebo v přímém rodinném vztahu. Obec se nachází pod kopcem Strážník v 630m, kopce se svažují až k Jilemnici, kopce jsou na kamenitém podloží bohatém na vodu srážkově nadbytkově 770mm v průměru za rok.

Pod tímto kopcem pramení Lhotecký potok, který má i v současnosti silný pramen, potok je v mírnějším spádu, ústí také v Kalné. V padesátých letech byl bohatý na pstruhy potoční, střevle, vranky, sekavce a mřenky, které přežily kolektivizaci zemědělství, chemické používání prostředků, odpadní vody ze septiků a jiné různé odpady až do osmdesátých let. Mimo tohoto potoku bylo toto území bohaté na vodu v nejnižší části údolí u silnice na Vrchlabí na hranicích okresů Semily a Trutnova, kde byla silně podmočena půda spolu s okolními lesy na Hornobransku a Martinicku, než byly provedeny meliorace v době, kdy bylo všechno všech. Tyto vody zásobily rybník v Martinicích a potoky směrem na Kalnou, pak díky vykácení lesů v této lokalitě voda zmizela a dnes tu jsou jen torza potoků dříve tak bohaté na vodu. Nutno dodat, že dnes zůstalo jen několik málo potůčků z přilehlých strání, kde se ještě drží voda hlavně v martinické části směrem k rybníku.

Dnes na celém lhoteckém potoce se třemi nádržemi hospodaří studenecký cech, pouze hlavní velká vodní nádrž v bývalém závodě Sport je v soukromém vlastnictví tamního majitele. Lhotecký potok ústí na rozhraní Horní a Dolní Kalné do potoka z Horní Kalné, odtud nese název Kalenský. V této části si něco povíme o

Kalné a Slemenu.

Tyto obce nemají potoky s prameny, výjimkou je Slemeno, kde je pramen rybníku. V letech před rakouskou monarchií zde byla silně zabahněná lokalita, bahno se používalo k léčebným účelům, byly zde místní lázně, v místě kde byl v šedesátých letech potravinářský obchod. Místní obyvatelé tyto bažiny v době kolektivizace zemědělství vytěžili na zúrodnění okolních polí a tím zaniklo pár potůčků, které napájely malé koupaliště, které je již zrušeno. Rybník byl majetkem obce, sloužil obyvatelům pro spotřebu rybího masa. Dvakrát do roka byl výlov, do doby, kdy tuto vodu pronajala vrchlabské organizaci jako malou vodu až do devadesátých let, kdy se stala privátní vodou dnešního majitele. Rybník má stále svůj pramen, odtok je sveden skružemi do Olešnického potoku. Posledním potokem ústícím do tohoto potoku je malý z povrchových vod od obcí Horní a Dolní Ždírnice, vtékající do olešnického potoka v prostoru zem. družstva a pod obchodem potravin v Olešnici. Tyto vodní toky nemají tabulové označení, pod kterou organizaci skutečně spadají. Náletové dřeviny jsou odstraňovány majiteli pozemků, kterými potok protéká.

 

Závěrečná část k pstruhovým vodám

vody v okolí Hostinného.

Pstruhové toky ústící do Labe v padesátých letech spadaly pod Vrchlabí od jilemnického okresu až po trutnovský, skoro celé Krkonoše s podhůřím až k Svobodě n. Úpou. Teprve v r.1995 došlo k rozdělení na

revíry vč. rybářského svazu.

 

Druhá část historie naší organizace

od padesátých let minulého století - vody stojaté, rybníčky, nádrže - malá voda.

Hostinné nemělo nikdy žádný rybník pro kaprovité ryby, vždy to byly vody pstruhové, naši rybáři museli využívat stojaté vody v celém okolí Hostinného. V šedesátých letech v době budování socialismu s lidskou tváří se také uvažovalo o zatopení města vodou pro zásobování Vč. kraje. V šedesátém osmém roce po návštěvě tehdejších moci pánů Dubčekovy vlády byl tento návrh zamítnut, zvítězil zdravý rozum.

Náhradou měla být lokalita v obci D. Olešnice, kde za tímto účelem byla zakázána veškerá stavební a hospodářská činnost na dobu několika let, obec směla provádět jen nejnutnější potřebné udržovací práce, po dobu, než se rozhodlo, co s touto lokalitou obce bude. Asi po patnácti letech byl i tento návrh zrušen. V této době byl naší organizací projeven zájem o pronájem této lokality, byl zamítnut. V novém tisíciletí zde byla započata těžba drobných červených polodrahokamů soukromou firmou, těžba trvala několik let, pozemek byl uveden do původního stavu. Po ukončení těžby jsme znovu žádali o pronájem, s možností zavodnění části tohoto pozemku. Nové vedení naší žádosti nevyhovělo a jako důvod uvedlo, že si to místní obyvatelé nepřejí z důvodu možnosti narušení stability rodinných domů v blízkosti případného založení rybníku.

Dnes je toto území majetkem obce, rybníček mají svůj, na kterém každé léto konají neckyadu.

 

Sedmdesátá a osmdesátá léta.

Byla ve znamení velkých změn, začaly se budovat čističky vod na Labi a přítocích horských v celém okolí, vodní elektrárny, které rybí populaci neprospěly. Mnohé vody tak byly rozdělné na menší úseky, mnohdy

nebyly budovány rybí přechody pro jejich migraci. Rybářům to přineslo více starostí, povinností zarybňování. Tato povinnost setrvává dodnes ve všech naších vodách, ale také na toku Labe až do Debrného.

 

Ekologie a čistota vod.

V těchto letech se začala zlepšovat, hlavně na horských potocích, přítocích na horním Labi přes město až ke Krkonošským papírnám, kde již byla řeka ještě spíše stokou odpadních vod z papírenské výroby, mrtvou vodou.

Znečištění vody z výroby papírů bylo často pokutováno mnohatisícovými pokutami které Český rybářský svaz našeho kraje využíval tyto peníze k znovuzarybňování svých vod.

V těchto letech se začaly rušit různé podniky v okolí, některé papírny, ale i jiné závody, zemědělská družstva,stání statky v okolí Hostinného. Mimo jiné papírna v Prosečném-Dobrá Mysl, Labský Mlýn a byla zrušena

ceulozka papíren a začala se stavět na sídlišti první čistička vody. Město začalo se stavbou čističky pod papírnami, byla navázána dobrá spolupráce s papírnami, které pro tuto stavbu věnovaly část investic.

V r. 1979 se začala stavba závodu tenkých papírů a stavba čističky, která byla zprovozněna v r.1984 a od této doby se Labe začalo čistit a do řeky se vracel život.

V r. 1985 byla zrušena papírna v Prosečném a v r. 1991, areál byl bezplatně převeden na město Hostinné, tak jako papírny Labský Mlýn spolu s přilehlými pozemky s vodními nádržemi.

Naskytla se možnost pronájmu těchto pozemků budov, která byla využita. O těchto možnostech a využití si něco povíme v další části, koncem devadesátých let.

 

Devadesátá léta-založení MO ČRS Hostinné

pronájmy vod, zaregistrování se k Českému rybářskému svazu. Od devadesátých let až po současnost.

Nabídka vodních ploch pro rybaření zlákala naše místní rybáře, kteří na tuto možnost velmi rychle zareagovali a spolu s Městskou správou a organizací rybářů Vrchlabí uzavřeli 4. 11. 1994 smlouvu o pronájmu pozemků vodních nádrží Labský Mlýn na dobu určitou od 1.4.94 až do 31.12.1994 za stanovenou roční úhradu.

Touto smlouvou vznikla místní Hostinská skupina rybářů, spadající pod Vrchlabskou rybářskou organizaci.Po roce užívání v r. 1995 naši rybáři

požádali o obnovení původní org.MO CRS v Hostinném.

11. 1. 1995 byla v hotelu Městský dům uspořádaná zakládající schůze za přítomnosti p. J. Pola za US CRS Hradec Králové, p. J. Kubrta a 2.čl MO CRS Vrchlabí a 41 zájemců o členství v MO CRS Hostinné.

Kopie zápisu v jednotlivých bodech.

1-zahájení-seznámení přítomných s účelem schůze a činností, která byla provedena na základě podpisové akce z jara roku 1994, kdy 120 členů MO CRS Vrchlabí z regionu Hostinné požadovalo rozdělení org. CRS Vrchlabí a obnovení MO CS Hostinné.

Sezvání na tuto schůzi bylo provedeno letáčky vyvěšenými na obvyklých místech.

2.- seznámení s dopisem žádosti o registraci v CRS HK. ze dne 17.10.1994 bylo konstatováno, že na tento dopis zatím bylo reagováno pouze předběžným rozdělením revíru s MO CRS Vrchlabí za účasti zástupců US CRS Hradce Králově.

3.-diskuze- vystoupil zástupce US CRS H. Král p. Jan Pol, který objasnil situaci v CRS.

Dále vystoupili členové výboru MO CRS Vrchlabí, kteří mimo jiné nabízejí zřízení místní skupiny, podřízené MO Vrchlabí, která by se řídila rozhodnutími MO Vrchlabí a pracovala dle pokynů.

4.- Zástupci realizačního týmu, zvolení na schůzce dne 17.10.1994 o jednáních s MO CRS Vrchlabí bylo konstatováno, že původně zamýšlené rozdělení org. Vrchlabí je neprůchodné s ohledem na nutnost 2-3 většiny členů hlasujících pro rozdělení že nezůstává jiná možnost, než obnovení org. Hostinné současným způsobem.

Tato org.by hospodařila na revírech, které ji budou přiděleny US CRS Hradec Králové, dále by hospodařili na

rybnících pronajatých od Měst. úřadu Hostinné a případně i na rybníku v Prosečném.

5.- Pro založení organizace hlasovali všichni přítomní, což stvrdili svými podpisy.

Rovněž byl všemi přítomnými schválen 5 ti členný výbor. Nikdo nebyl proti, nikdo se v hlasování nezdržel. Rozdělení funkcí bude provedeno na nejbližší schůzi zvoleného výboru.

6.- Přítomní členové pověřili zvolený výbor jednáním a zastupováním s US CRS Hradec Králové a MO CRS Vrchlabí. Zápis zpracovali p. Olša Jar. Mach J. Libnar Z.

 

Jak šel čas od založení naší MO CRS Hostinné od r. 1995, různé záležitosti, informace o rybaření, vodách

revíry a vše co souvisí s naší organizací z bohatých zdrojů v průběhu dvaceti let, od pamětníků, vše chronologicky řazeno podle let.

Rok 1995-konečně jsme byli zařazeni do rejstříku Vč. územního svazu jako samostatná organizace pod CRS.

Byl nám přidělen pstruhový revír říčky Čistá, dříve místními zvaná

konečná Mydlice, pramenící nad Černým Dolem jako chovný pstruhový revír od pramenů přítoků do této říčky až po obec Fořt, od které je tato říčka naším sportovním revírem a od ČRS část hlavního toku Labe přes město až po obec Debrné, jako svazová voda pro výkon rybářského práva a je vedena pod číslem revíru 453 032 Labe 37 P-MO Hostinné o délce toku 8,1 km a rozloze 12,5 ha. Naše organizace má zarybňovací povinnost, odchovává plůdky, které později do těchto vod vysazujeme. Říčka Čistá je 10 km dlouhá, má rozlohu 4 ha pod revírním číslem 453 009 Ćistá1 MO Hostinné. Odlovy se provádějí podle potřeby po dosažení stanovené míry plůdků k zarybnění pstruhových vod, včetně celosvazové Labské vody. Dále hospodaříme na rybníčkách Labský Mlýn a na rybníčku ve Fořtě, jsou to naše malé kaprovité vody, o kterých si něco povíme v další části o našem rybaření a k těmto vodám ještě přidám nějaké samostatné a jiné informace. Tolik ve stručnosti o získaných revírech, zmíním se také o malé vodě v objektu nynějšího Federálu, který byl také malou vodou.

 

Členská základna naších rybářů.

V roce založení měla okolo stovky členů a pět členů výboru, výbor vedl p. Olša, zakladatel naší organizace, další členové výboru již nežijí. V následujícím roce devadesát šest se počet členů zvýšil na dvě stovky, vrátili se někteří naši členové, kteří byli v jiných organizacích. Hospodaření na získaných a pronajatých vodách i údržbu prováděli členové brigádnicky a provádějí dodnes.

 

Malá voda naší organizace.

Lokalita tří rybníčků Labský Mlýn necelé 2 ha vodní plochy, bývalé nádrže papíren, hloubka uprostřed do 3m, napájené průtokovou vodou Labe z náhonu, který byl do papíren a nyní je využíván pro soukromý provoz MVE, každý rybníček je samostatně napájen vodou z tohoto náhonu. Spodní a prostřední rybníček je náš, horní rybníček má v pronájmu samostatná skupina několika málo místních Hostinských rybářů jako malou vodu pod Vrchlabskou organizací.

 

Rybníček v papírnách Dobrá Mysl v Prosečném-později Federál1995-2010

Vodní plocha asi 0,5 ha o hloubce okolo 3m.V našem pronájmu nám sloužila jako chovná voda kaprovitých ryb,které se odlovovaly dle potřeby

na zarybňování malých vod, byla také napájena Labskou průtokovou vodou a v r. 2010 byla zrušena a převedena do majetku FMV.

Rybníček v obci Fořt - Je to malá vodní plocha na církevním pozemku, rozloha necelých 0,5 ha s hloubkou okolo 2m, napájená jen malým potůčkem, v horkých letních měsících často zarůstá vodním květem.

Tato voda je uprostřed polí. Údajně to měla být nádrž Státních statků pro potřeby napájení dobytka, jiní tvrdí, že to bylo koupaliště Zemědělského učiliště Fořt, nádrž je částečně zavezena stavebním odpadem. Zda tomu tak bylo, nemohu posoudit, před úplným zavezením prý bylo zabráněno tím, že si toho někdo z rybářů všiml, a tak tento rybníček zůstal nám. Tímto končí seznam naších malých vod, v další časti si povíme o dalších činnostech naši organizace v posledních devadesátých letech a nového století.

Od r. 1998 se malá a pstruhová voda pravidelně zarybňuje, každoročně se pod patronací p. Olši konají jarní rybářské závody pro rybářskou veřejnost. Předsedou organizace se stal p. Libnar Z., který ve své funkci setrval až do své smrti v r. 2013 a funkci předsedy převzal p. Hruška P.

V tomto roce se založil nový výbor z mladších členů organizace a jejich zástupců, ve svých funkcích zůstávají i v současnosti, někteří jsou bývalými členy Vrchlabské organizace.

Současnost

od r.2000-prováděné akce naších rybářů, na našem internetu prezentované fotodokumenty.

V r.2007 a 08 výlov rybníčků Labský Mlýn pro předvánoční prodej ryb veřejnosti, výlov Federálu před zrušením a vyřazením ze seznamu naších malých vod. oprava rybníčků, zpevnění břehů.

r.2011 výlov pstruhového plůdku koupaliště Slunečná,r.2012 rybářské závody a opět výlov Slunečná.

r.2013 byl špatným rokem, plných změn, kromě jarních rybářských závodů žádná dokumentace.Obec zasažena povodní.

r.2014 výlov pstruhů na říčce Čisté na zarybnění pstruhových vod a první dětské podzimní závody

r.2015 první rybářský bál v Chotěvicích a druhé , jarní dětské závody

 

Co se nám podařilo v posledních dvou letech.

Získat mládí do naší organizace, navázání spolupráce s DDM a rybářským kroužkem vedeném naším členem p. Rodrem a sl. Kvasničkovou, kteří se dobře starají o dětské rybaříky a tento potěr školí. V současnosti máme necelou padesátku dětí a mládeže a věříme, že v budoucnu přibydou další. Podařilo se nám získat sponzory pro tento rybářský potěr a doufáme, že i v budoucnu nám budou nápomocni v této činnosti, za což předem děkujeme.

 

Závěrečná část, souhrn 20 leté činnosti naší rybářské organizace.

Podařilo se nám udržet malou vodu v dobrém stavu,v současnosti bez náletových dřevin spolu s údržbou okolních pozemků, prázdninovou možnost čtyřiadvaceti hodinového lovu, prodej hostovacích a víkendových povolenek, pravidelné zarybňování dvakrát v průběhu roku, časté kontroly rybářů, zápisů v povolenkách, udržet celoroční zákaz lovu dravců, limit daného počtu ulovených ryb v průběhu roku, dobrou činnost na pstruhových vodách se vším, co k těmto vodám patří, organizační záležitosti, dobrá kolektivní spolupráce členů výboru s krajským rybářským svazem, se zastupitelstvem našeho města.

Co se nám nepodařilo.

V prvé řadě se nám nedařilo docílit toho, aby byly výroční schůze zastoupeny větším počtem našich členů, kteří by se měli vyjádřit k naši výborové činnosti a nekritizovat u vody nebo v hospodách vše, co děláme špatně. Tito kritikové měli a dosud mají možnost své názory sdělit i na naších pravidelných schůzích konaných každou první neděli odpoledne v novém měsíci, mimo letních prázdnin, ale ani tuto možnost nevyužívali.

Objevili se i jedince z naších členů, kteří pytlačili, kterým nestačil limit regulérně stanovených ryb, víme o nich, ale nedařilo se nám je při této činnosti konkrétně zastihnout. Dále setrvává jistý počet členů, masařů, kteří si pletou malé vody ze zásobárnou ryb do mrazáků, k obohacení domácího jídelníčku a zdůvodňují to tím, že mají velkou rodinu a příbuzenstvo, nebo ryby prokšeftují v hospodách a v obchodech jiných, menšinových provozovatelů, aniž by si uvědomovali, že jsou sledovaní i nerybářskou veřejností.

 

Ekologie a přírodní prostředí našich vod v průběhu dvaceti let.

Dá se říci, že byla a je na dobré úrovni, malé vody jsou čisté, nezanešené udržované, nebyly žádné krizové situace ani v dobách povodní, až na několik drobných situacích - kdysi jedna taková byla, přetékání vody ze zvýšené hladiny spodního rybníčku, kde bylo ucpáno odpadní potrubí do Labe a voda přetekla přes veřejnou cestu, cyklostezku. Napravení této záležitosti bylo okamžité a nedošlo k žádné havárii nějakého velkého rozsahu. Co se týká ryb z těchto vod, je nutno přiznat, že byl zaznamenán asi ve dvou letech tohoto období, let nezávislých na sebe větší úhyn ryb, které uhynuly na nedostatek kyslíků v tehdy teplých letech, veterinářem a pitvou nebyl zjištěn žádný parazit.

Podstatně větší škody byly na pstruhových vodách, na říčce Čisté, kdy došlo k znečištění vody při jednom letním odstavení tamního závodu Avonu, ztráty ryb se vyřešily několikatisícovou pokutou v hodnotě cen uhynulých ryb, občas došlo i k znečištění říčky odpadem z Milety v Černém Dole a na Labi pod papírnami.

Při povodních byly krizové situace v celku malém rozsahu, spláchnutí ryb do Labe, v současnosti je vše jakž takž v pořádku, přestože tento rok je abnormálně suchý, s nedostatkem vody se potýkají i jiné rybářské organizace i naši hospodáři mají více starostí než v jiných, příznivých letech.

 

Co se očekává v budoucnosti.

To již bude záležitost pro naše budoucí mladší a mladé generace, mají celkem dobře našlápnuto, pokud budou pokračovat po nás, se vším co náleží k rybařině, naše organizace nezanikne.

Jsou mezi nimi šikovní kluci, někteří i v představenstvu a radě města, kteří jsou poměrně dobře nakloněni k tomu, aby zde byla zachována rybářská organizace, která má již přes čtyři sta členů, dost omladiny na čtyřtisícové město, úctyhodný počet. Takže přátelé, rybáři a ostatní milovníci přírody a ryb - přeji vám jménem naší organizace do dalších let hodně zdaru, rodinného pohodlí a pochopení pro rybařinu.

Děkuji výboru, že mi umožnil stvořit toto dílo o historii pro zveřejnění na internet. Se souhlasem výboru s pozdravem Petrův zdar

zpracoval Strnad K.